NA SVAZÍCH POD KLÍNOVCEM SE DOBŘE ŽIJE A JEŠTĚ LÉPE VYDĚLÁVÁ

3+kk za 7,5 milionu a ceny rostou dál. Na svazích pod Klínovcem se dobře žije a ještě lépe vydělává

Soudě podle demografických statistik, Loučná pod Klínovcem má to nejlepší dávno za sebou. Nejzápadnější městečko Ústeckého kraje mělo před sto lety na dva a půl tisíce obyvatel, teď jich je stěží 130. Tabulky ale ne vždy zachycují celou pravdu. A při pohledu do loučenského údolí to platí dvojnásob: jeřáby, bagry, lešení, inženýrské sítě… a spousta malých i velkých novostaveb. Podle dat start-upu Reas.cz, který sleduje ceny nemovitostí, se v Loučné za poslední rok prodalo na tři desítky bytů a apartmánů s průměrnou cenou 78 tisíc korun za metr čtvereční. To je více než běžná cena v Brně nebo v jihočeském rekreačním centru Lipno nad Vltavou. A zhruba stejně jako v pražských Nuslích.

"Teď už je cena zase o něco výš, jde to nad 80 tisíc korun za metr. Zájem je hlavně poslední dva roky opravdu velký," říká devětatřicetiletý Dušan Šťastník. Na sobě má fleecovou mikinu, kostkovanou košili, džíny, retro kecky od Adidasu a na tváři hipsterský plnovous, takže zkušeného byznysmena by v něm hádal jen málokdo. Firma Berg Invest, kterou vlastní spolu se Štěpánem Pavelkou, je přitom jedním z důležitých hybatelů krušnohorské realitní renesance: "Za poslední rok jsme tady v Loučné, na Božím Daru, v Jáchymově a dalších obcích zprostředkovali prodej sedmi desítek nemovitostí za nějakých 250 milionů korun."

Objevování zapomenutých hor

Že se Krušné hory stávají čím dál populárnějším investičním cílem, není samozřejmě zásluha ani Šťastníka, ani jeho obchodního partnera. Klíčovou roli hraje, že část pohoří a pozůstatků po těžbě cínu a železa se loni dostala na seznam kulturních památek UNESCO. Zároveň se Klínovec a další vrchy na česko-německé hranici postupně zbavily špinavého renomé z 80. a 90. let a začaly být zajímavou alternativou k už etablovaným turistickým lokalitám v Krkonoších, Jizerských horách nebo na Šumavě. "Intenzivnější developerská výstavba tady začala před nějakými pěti lety, teď zájem akceleroval," dodává Šťastník.

Pochází sice z podkrkonošského Vrchlabí, Krušné hory mu ale přirostly k srdci − narodila se tu jeho manželka. V Abertamech, kde nyní žije, ostatně Berg Invest chystá svůj první opravdu velký projekt: zpustlý hotel Uran na náměstí Míru přestaví za vyšší desítky milionů na apartmánový komplex s wellness studiem a restaurací. "Už teď registrujeme velký zájem," pochvaluje si druhý ze spolumajitelů firmy, osmatřicetiletý Pavelka.

Jádro jejich byznysu je ale momentálně někde trochu jinde. Jednak se starají o stovku bytů, apartmánů nebo chat, které jejich majitelé pronajímají, ale nemají čas je uklízet nebo řešit rezervace, jednak pomáhají jiným developerům s prodejem nových nemovitostí. Své firemní sídlo i kancelář mají právě v Loučné pod Klínovcem, která je jedním z nejzářnějších příkladů toho, jak moc chtějí movitější Češi investovat do rekreačních nemovitostí: za nový apartmán 3+kk o 80 metrech čtverečních se tu před čtyřmi lety platilo mezi třemi a čtyřmi miliony korun, nyní se tentýž byt prodává za 7,5 milionu. To je stoprocentní nárůst.

V příštích letech tu navíc má vyrůst několik desítek apartmánových domů a hotelů. "Dlouho platilo, že Krušné hory zůstávaly v pozadí jiných míst, lidé jako by o nich nevěděli. Jak se zlepšuje s dostavbami dálnic na Chomutov a Karlovy Vary doprava a sílí i chuť po vnitrozemské turistice, jdou nahoru. Pořád jsou ale relativně levné, minimálně ve srovnání s jinými horami dobře dostupnými z Prahy," říká Pavelka.

Pryč z Prahy

O byznysu a developmentu v Praze toho on i Šťastník vědí dost. Pavelka býval předtím, než se natrvalo vrátil do rodného kraje, šéfem stavební firmy, Šťastník ředitelem pro kapitálové trhy v tuzemské pobočce realitní poradenské firmy JLL. Podílel se například na prodeji Tančícího domu do rukou miliardáře Václava Skaly a jeho společnosti PSN, připravoval také pro finanční skupinu Penta prodej administrativního komplexu Florentinum. "Pak jsem si ale řekl, že chci dělat něco, co mi dává větší smysl. A že se chci vrátit na hory," vysvětluje, jak se stalo, že svět miliard a miliardářů vyměnil za horské planiny.

Oba podnikatelé zdůrazňují, jak mají Krušné hory rádi, nabízí se tak otázka, zda nemají nepříjemný pocit z toho, že se podílejí na jejich zastavování a na stoupajícím turistickém ruchu. S odpovědí neváhají: "Naopak. Tím, že se výstavba − aspoň zatím − hodně koncentruje tady v Loučné, kde tomu napomáhá benevolentní územní plán, se snad podaří předejít tomu, aby se louky zastavovaly masově jinde. Žádná zvěrstva tu nehrozí."